Regionální dovolená 2010 – Opárno


Sever uprostřed Českého středohoří

Letos jsme se vypravili opět na nové místo a to do kempu Jordán v Českém středohoří.

Bylo nás kolem šedesáti a proto bylo už před dovolenou jasné, že budeme kemp sdílet s dalšími lidmi. Příjemným překvapením bylo, když se ukázalo, že to jsou sourozenci převážně z Křesťanských sborů, ale i z CB, ČCE a pravděpodobně i odjinud.
Několik z nás zavítalo na jejich programy a někteří z nich se zase připojili k našim už tradičním ranním modlitebním, kterými jsme začínali každý den.

Hlavní téma pobytu, které zaznělo během tří večerů, bylo založeno na verši z 1. Korintským 2:9:

„Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“

Bůh pro nás připravuje něco, co si ani nedovedeme představit, ale na co se opravdu můžeme těšit. Bůh to připravil pro ty, kteří Ho milují.
Jak milujeme Boha? Co to znamená prakticky? Tyto a další otázky se během těchto večerů vynořovaly a povzbuzovaly nás k radostnému očekávání i skutečnému

následování Ježíše.

Jeden večer jsme shlédli film Černý a šarlatový, silný příběh z 2. světové války o odpuštění. Nechyběl ani táborák, i když zprvu ohrožený deštěm, nakonec se

vydařil dobře.
Během dnů jsme vyráželi do okolí, kde skoro každý kopec je bývalou sopkou (trochu přeháním, ale jen trochu).

Na společném výletě jsme zdolali Milešovku (a nespadli z ní), z dalších výletů mě zaujala třeba návštěva muzea modelové železnice a vůbec modelů aut a

vojenské techniky na zámku v Trmicích.
Krásné okolí opravdu lákalo k výletům, a nakonec jsme možná mohli být rádi, že nás nezastihla ta vedra předchozích dnů. (Někteří jsme sice i zmokli, ale

myslím, že jen dvakrát.)
Oblíbenou náplní podvečerů byl volejbal a pétanque a po večeři také „nedělka“ s papuláky.

Celkově dopadla dovolená fajn, i když tak,jako asi každá věc pod sluncem, i tako měla své výhody a nevýhody, jak řekl Kazatel. (Nebo to neřekl?) Každopádně

kladem bylo pěkné okolí, nízká cena za ubytování, možnost vlastního stravování a řekl bych i počasí. Naopak ne moc silnou stránkou byla asi místní strava

(jak řekl jeden bratr v narážce na úvodní večeři: „Jestliže láska prochází žaludkem, pak bych začátek letošní regionální dovolené mohl považovat za

katastrofálně hrbolatou cestu ke štěstí.“) a ubytování. Ale jak to tak bývá, najít výborné ubytování a skvělou kuchyni za málo peněz, to není snadné.
Přesto jsme si to, myslím, docela užili, a s námi i našich několik nevěřících příbuzných či přátel.

A nakonec, to, nač se můžeme opravdu těšit, to, co nás
určitě nezklame, to je teprve před námi (1Kor 2:9).

Tomáš Božovský


Autor: admin | Vydáno dne 23. 09. 2010