Není kázání, jako kázání…


Na Severu – kupodivu – není chladněji, než na jiných regionech, většinou tam bývá docela živo, někdy i dost horko.

Například, když nedělní shromáždění je v režii mládeže, od chval, přes kázání, svědectví, až po nějaké překvapení – třeba v podobě hrané scénky. Další neděli pro změnu káže třeba zasloužilá maminka, nebo zkušený bratr, okopaný životem. Jsme pestrý region s vyváženým poměrem miminek k seniorům a s početným zastoupením všech dalších věkových kategorií.

K této skutečnosti bylo tematicky zaměřeno i nedávné nedělní kázání, které mělo otevřít otázku mezigeneračního soužití na našem regionu z pohledu tří různých generací. Nejmladší generaci zastupovala mladá nadšená sestřička, která vyprávěla o své cestě k Bohu a hledání svého místa v regionu, střed patřil rozvážnému a zkušenému kazateli a vedoucímu, za seniory promluvil nejstarší bratr v regionu. Zajímavé bylo, že ve všech pohledech zazníval jeden společný ústřední motiv z 12. kapitoly 1. Korintským, že „..ač mnozí oudové jsou, jest však jedno tělo“.. (1K 12:20). Všichni tři „kazatelé“ se shodli na tom, že sice každá generace je jiná, každá má své problémy i rozdíly v prioritách, ale že to vůbec nemusí vyvolávat mezigenerační napětí – tak, jako je to ve světě.

Potřebujeme se navzájem, my – starší se rádi necháme „nakazit“ nadšením, bezprostředností a upřímností mládí, nabídnout můžeme zase trochu rozvahy a zkušeností. Ale měli bychom znát navzájem i svá slabá místa a měli bychom zůstávat ve svých očekáváních realističtí, neboť je známo, že nerealistické očekávání přináší zklamání. No – a poznávat se navzájem můžeme kdekoliv a kdykoliv – na shromáždění, na skupince, na modlitebních setkáních. Někdy za sebou vláčíme různé křivdy, zranění, zklamání – dětí z rodičů, rodičů z dětí, mladých ze starších a naopak. Jenže my přece známe řešení – a tím je odpuštění. Jednostranné, bezpodmínečné, úplné.

A závěr tohoto neobvyklého „trojdílného“ kázání? Mezigenerační rozdíly existují a ve světě vyvolávají napětí mezi generacemi. U nás nemusí, protože jsme jedno tělo a rozdíly jsou přikryty Boží láskou. Je moc dobře, že jsme generačně hodně pestrý region, že všichni tam máme své místo, že všichni jsme pro Pána jedineční a cenní, že jsme milováni a že se můžeme mít rádi i navzájem – od miminek až k seniorům.

K tomu rád dodávám i své AMEN.

Autor: admin | Vydáno dne 13. 05. 2014